Historie školy

První matriční zmínky o "rechtořích" pochází z roku 1684, vrchnostenské záznamy uvádí školní budovu v r. 1750.
Kolem roku 1800 a dříve byla jednotřídní, tzn. triviální (učilo se psát, číst, počítat), vyučovalo se dvakrát po půldnech. Roku 1855 bylo školou povinných 218 žáků. Škola stála na levé straně dnešní budovy. Vcházelo se po oboustranných schodech do síně, vlevo byla učebna. Zde bylo 14 lavic po 9 žácích, místnost měla 3 okna. Na pravé straně síně byla světnice a kuchyň pana rektora.

V roce 1869 měla škola dvě třídy, 1879 tři a 1895 čtyři třídy. Na dvě patra byla zvýšena v roce 1924-1925 a měla pět tříd, v roce 1927 sedm tříd. Roku 1960 byla od základů provedena nová přestavba na dvě poschodí, přístavba tělocvičny a vznikla devítiletka.

Z nejstarších rektorů je známý Jakub Životský v r. 1684. Stará farní matrika zná mnoho rektorů: r. 1800-1835 je tu Antonín Vláčil a do r. 1865 jeho syn Šimon, do r. 1892 Karel Chlup (založil školní knihovnu a kroniku) a všichni byli i dobří muzikanti. V r. 1620-1926 František Bartošek popsal místní archeologické nálezy a vlastivědné práce. Z dlouhé řady učitelů mnozí zanechali po sobě mnoho dobré práce v životě vesnice.
Modernizace školní budovy a úprava plochy na přístavbu začala roku 1957.

Kdo byl Josef František

Pamětní deska na škole a její čestný název - ZŠ nadporučíka letectva Josefa Františka připomíná, že v Otaslavicích se 7. 10. 1914 narodil v " Kótě" jeden z nejlepších stíhačů 2. svět. války.
Mladý František se vyučil zámečníkem a začal pracovat v prostějovské Wikovce. V letech 1934-1936 absolvoval leteckou školu v Prostějově a vystřídal několik leteckých útvarů.
Začátek války zastihl Františka v Praze a zanedlouho se mladý pilot se svými druhy vydal do Polska, kde vstoupil do polského letectva. Postupující německá armáda však přinutila zbylé polské a zahraniční letce opustit střední Evropu a přes Rumunsko a Bejrút se dostali až do francouzské Marseille. František poté působil na francouzských základnách Lyon-Bron a Clermont-Ferrand, kde je jeho činnost nepřesně zdokumentovaná, mimo jiné také z důvodu vystupování pod pseudonymem, kvůli ochraně rodiny. Některé zdroje mu přisuzují až 11 sestřelů.
Francie ovšem také podlehla a piloti byli nuceni uniknout do Anglie. To byla poslední bašta, která odolala za významného přispění zahraničních pilotů.
František zůstal od svého polského působení věrný polskému letectvu a proto byl začleněn k 303. polské peruti, u které dosáhl fascinujícího bojového úspěchu. V neuvěřitelně krátké době - 28 dní - se mu podařilo sestřelit 17 nepřátelských letounů jistě a jeden pravděpodobně.
Jeho smrt přišla nečekaně a nevysvětlitelně: 8. 10. 1940, den po svých narozeninách, havaroval se svým Hurricanem Mk. I R 4175 (RF-R) v Cuddington Way v Ewellu, v hrabství Surrey. Příčiny nehody nejsou uspokojivě vysvětleny, některé prameny uvádějí nezvládnutelnou exhibici před domem jeho dívky, jiné naprostou únavu a vyčerpanost.

Další informace získáte nawww.ambros.cz